Medobraní aneb Vytáčení medu
Letošní první vytáčení medu. Je to med z jarních bylin, stromů a keřů. Hovoří se o něm jako o řepkovém, ale není to určitě úplná pravda. Samozřejmě, pokud včelař přiveze včelstva k řepkovému poli, tak to převážně řepkový med bude. To však neznamená, že je zcela špatný, je prostě jen jednodruhový a možná bude mít v sobě více chemie než med, který včely vytvoří z pylu posbíraného z květů jiných rostlin, které nejsou chemicky ošetřované. Nemám chemické rozbory medů, ale mé osobní přesvědčení mi velí vyhýbat se jakékoli chemie do těla a na tělo, takže i včelám dopřávám množství a rozmanitost bylin, keřů a stromů na své zahradě, a přestože má včela dolet až 5 - 7 km, myslím, že ty moje značnou část pylu nasbírají "doma".
Medobraní začíná oblečením do speciální výstroje, která v mém případě spočívá hlavně v kukle na obličej, protože jeden neví. Jinak chodím ke včelám i v trenýrkách, ale obličej je potřeba si chránit, jeden nikdy neví.
Potom je potřeba postupně prohlédnout jednotlivá včelstva a jejich úly, k čemuž je důležitý tzv. dýmák pro vykuřování a pro rozehnání včel, aby zalezly před kouřem dovnitř a zbytečně nepoletovaly kolem.
Při prohlídce se zjišťuje množství medu a také tzv. zavíčkování, tedy stav, kdy mají včely med již správně upravený, zbavený nadbytečné vody a "uskladněný" na horší časy. Některé plásty jsou teprve ve fázi výstavby buněk, některé vystavěné a jen částečně zaplněné. Ty nechávám být.
Ale ty nejlepší vypadají takto a z nich je medu nejvíce a nejkvalitnějšího.
Potom je potřeba zavíčkované buňky odvíčkovat zdrhnutím těchto voskových víček a následně vložit do medometu a odstředivou silou vytočit.
Z medometu vytéká med s drobnými čásečkami vosku, které se musí přefiltrovat. K tomu používám uhelonové (nekovové, neplastové) síto.
A výsledkem činnosti včel a potom mé zlodějské med ve sklenicích připravený ke spotřebě. Zatím tekutý, který postupně zkrystalisuje, což však není na závadu, ale důkazem toho, že med není ředěný nebo chemicky zpracovaný.
Část medu také pastuji (ručně). Pastovaný med má výhodu, že nekrystalisuje a vhodnější například k natírání na chleba. Já z něj potom ještě dělám skořicové medy (medoskoř) nebo čokoládové medy (medočok). Ale o tom zase někdy jindy.
Kdo má zájem o čerstvý med, zatím ještě mám. Pastovaný bude později. V srpnu také bude med z letního vytáčení, tedy z pylu z letních bylin a udělám také medočok a medoskoř. Medovinu asi letos dělat nebudu. Propolis udělám také později, ale trochu ještě mám z loňského roku.
